Johann Wolfgang von Goethe
Básnì
Co jsem našel
Já sám, tak tiše
se lesem bral,
nic nezamýšlel,
nic nehledal.
A v stínu skrytý
jsem kvítek vzhléd :
jak oko záøil,
jak nebe kvet.
Já schýb se pro nìj,
on šeptem dých.
"Kdybys mne utrh,
já uvad bych!"
A kvìt jsem vyhráb
i s koøínkem,
nes na zahrádku,
kde doma jsem,
zde v tichou zase
já prs ho dal.
A ujímá se.
A kvete dál.
(O. Fischer)
---U soudu
A neøeknu, neøeknu, od koho mám
to dítì pod srdcem.
Jen plivejte na mne jak na bìhnu,
pøec poctivá žena jsem.
A neøeknu, s kým jsem se sezdala,
mùj hoch, to chlouba je má,
a øetìz nosí ze zlata,
a širák ze slámy má.
Já sama už výsmìch unesu,
když lidé jsou takoví zlí.
Já milého znám a mne zná on
a Pánbùh taky to ví.
A vy, pane faráøi s rychtáøem,
se neplete v tuhle mou vìc !
Mé dítì to je a zùstane mým,
nic nepøidáte mi pøec.
(O. Fischer)
---Král duchù
Kdo jede tak pozdì vìtrem a tmou?
To otec a jeho synáèek jsou ;
v svém náruèí otec tak pevnì ho má,
tak teple, tak vroucnì ho objímá.
Mùj hochu, proè tváø jsi do dlaní dal? Což nevidíš, tatínku, vždy je tu král !
Má korunu, vleèku, král duchù to je ! Jen pruh to mlhy, ty dítì mé.
"Mùj hošku, pojï se mnou, my budem si hrát,
my krásnì si žít budem napoøád ;
tam na bøehu pestré kvìtinky mám,
má matka šat ze zlata nosívá tam."
Mùj otèe, mùj tatíèku, neslyšíš?
Král duchù mi šeptá a slibuje, slyš ! Buï klidný, mùj chlapèe, klidný buï jen :
to ve vìtru sviští bezlistý kmen.
"Chceš, chlapeèku pìkný, se mnou jít?
Mé dcerky tì budou za bratra mít;
mé dcerky se za nocí proplétají
a zpìvy ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Go to begin of the document
Go to previous page
Go to next page
Go to the end of document
